Anatomie a fyziologie
Šikmé plece a šikmá spěnka umožňují dlouhou ,nízkou akci,což dělá jízdu na poníkovi nebo koni pohodlnou.Rovné plece a svislá spěnka dovolují zvýšit akci v kolenou a vyvinout větší tažnou sílu a proto mají takovou stavbu těla právě tažní koně a poníci.Koně a poníci většiny plemen mají 18 párů žeber ,6 bederních obratlů a 18 obratlů ocasních .Arabští koně však mají 17 párů žeber ,5 bederních a 16 ocasních obratlů.
Rohovině kopyta trvá devět měsíců ,než doroste od korunky na vrcholu přes kopytní stěnu až dolů,kde se dotýká země .Pokud je poškozená korunka ,vada se projeví v kopytě a musí odrůst.
Kopyto tvoří vrstvy ,kterým se říká lamely nebo lístky .Vnitřní lamely ,které obalují kopytní kost,jsou citlivé.Vnější lamely tvoří necitlivou rohovinu,která obaluje kopyto.Proto můžeme poníkovi/koni přidat podkovu aniž bychom jej zranily.
Koně a poníci mají mezi předními zuby (řezáky ) a zadními stoličkami mezeru,kam vkládáme udidlo.Kdyby tuhle mezeru neměli ,nemohli bychom udidlo vůbec používat - a historie lidstva by se odvíjela docela jinak.
Přední koleno koně odpovídá lidskému zápěstí a hlezenní kloub odpovídá naší patě.
Koně narozdíl od nás nemůžou dýchat pusou .Proto když třeba po doběhnutí dostihu těžce oddechují ,rozšíří se jim nozdry,aby mohli přijímat víc vzduchu naráz.
Koně v kroku spotřebují asi jeden litr kyslíku za minutu ,ale skoto šedesát litrů za minutu ,když cválají.
Koně potřebují o 10% méně energie ve stoje ,než když leží.
Když člověk hřebelcuje koně a poníky v místech,kdy jsou zvyklí si vzájemně ´vykusovat srst´´,jejich srdeční aktivita vzroste asi o 11%.
Koně vypijí mezi 23 a 68 litry vody za den.Když jsou ve stáji a krmí se senem,vypijí víc vody,než když se pasou ve výběhu.
Těžce pracující kůň může vypotit až litr vody za minutu.
Když se koněm nebo poníkem trénuje v zimě ,musí
se mu ostříhat srst,aby se moc nepotil.Existuje několik rozdílných typů střihů ,které můžete použít podle toho ,kolik srsti chcete odstranit
Dekový střih
Chody
Mezi přirozené chody koní a poník patří krok ,klus ,cval a trysk.V kroku ujdou asi 6,5 km/hod,klusem 11 - 24 km/hod.Nejrychlejší dostihoví koně dokážou běžet rychlostí kolem 65 km/hod.
KROK KONĚ
Při cvalu i při trysku je kůň nebo poník na zlomek vteřiny všema čtyřma nohama nad zemí (neboli ve fázi vznosu).Na okamžik také nese váhu celého těla jen jedna noha.
|